Odvětví diagnostiky in vitro lze rozdělit do pěti podsekcí: biochemická diagnostika, imunodiagnostika, testování krevních buněk, molekulární diagnostika a POCT.
1. Biochemická diagnostika
1.1 Definice a klasifikace
Biochemické produkty se používají v detekčním systému složeném z biochemických analyzátorů, biochemických činidel a kalibrátorů. Obvykle se umisťují v nemocničních laboratořích a centrech fyzikálního vyšetření pro rutinní biochemická vyšetření.
1.2 Klasifikace systému
2. Imunodiagnostika
2.1 Definice a klasifikace
Klinická imunodiagnostika zahrnuje chemiluminiscenci, enzymově vázaný imunotest, koloidní zlato, imunoturbidimetrické a latexové položky v biochemii, speciální proteinové analyzátory atd. Úzká klinická imunita se obvykle vztahuje k chemiluminiscenci.
Systém chemiluminiscenčního analyzátoru je trojitá kombinace činidel, přístrojů a analytických metod. V současné době se komercializace a industrializace chemiluminiscenčních imunotestovacích analyzátorů na trhu klasifikují podle stupně automatizace a lze je rozdělit na poloautomatické (destičkový luminiscenční enzymoimunotest) a plně automatické (trubičkový luminiscenční test).
2.2 Indikační funkce
Chemiluminiscence se v současnosti používá hlavně k detekci nádorů, funkce štítné žlázy, hormonů a infekčních onemocnění. Tyto rutinní testy tvoří 60 % celkové tržní hodnoty a 75–80 % objemu testů.
Tyto testy nyní tvoří 80 % trhu. Šířka uplatnění určitých balíčků souvisí s charakteristikami, jako je zneužívání drog a testování na drogy, které se v Evropě a Spojených státech hojně používají, a je jich relativně málo.
3. Trh s krevními buňkami
3.1 Definice
Produkt pro počítání krevních buněk se skládá z analyzátoru krevních buněk, činidel, kalibrátorů a produktů pro kontrolu kvality. Hematologický analyzátor se také nazývá hematologický analyzátor, přístroj pro měření krevních buněk, počítač krevních buněk atd. Je to jeden z nejpoužívanějších přístrojů pro klinické testování v hodnotě 100 milionů RMB.
Analyzátor krevních buněk klasifikuje bílé krvinky, červené krvinky a krevní destičky v krvi metodou elektrického odporu a dokáže získat krevní údaje, jako je koncentrace hemoglobinu, hematokrit a poměr jednotlivých buněčných složek.
V 60. letech 20. století se počítání krevních buněk provádělo manuálním barvením a počítáním, což bylo složité, neefektivní, s nízkou přesností detekce, s malým počtem analytických parametrů a s vysokými požadavky na odborníky. Různé nevýhody omezovaly jeho použití v oblasti klinického testování.
V roce 1958 vyvinul Kurt snadno ovladatelný počítač krevních buněk kombinací rezistivity a elektronické technologie.
3.2 Klasifikace
3.3 Trend vývoje
Technologie krevních buněk je stejná jako základní princip průtokové cytometrie, ale požadavky na výkon průtokové cytometrie jsou propracovanější a průtoková cytometrie se široce používá v laboratořích jako vědecký výzkumný nástroj. Již nyní existují velké špičkové nemocnice, které používají průtokovou cytometrii v klinikách k analýze krevních elementů za účelem diagnostiky krevních onemocnění. Testy krevních buněk se budou vyvíjet automatizovanějším a integrovanějším směrem.
Kromě toho byly v posledních dvou letech některé biochemické testy, jako je CRP, glykovaný hemoglobin a další, zahrnuty do testů krevních buněk. Lze vyšetřit jednu zkumavku krve. Pro biochemické testy není nutné používat sérum. Pouze CRP je jednou z položek, u které se očekává, že přinese 10 miliard tržních prostor.
4.1 Úvod
Molekulární diagnostika je v posledních letech velmi žádaným tématem, ale její klinické využití má stále svá omezení. Molekulární diagnostika se týká aplikace technik molekulární biologie k detekci strukturních proteinů, enzymů, antigenů a protilátek souvisejících s onemocněním a různých imunologicky aktivních molekul, jakož i genů kódujících tyto molekuly. Podle různých detekčních technik ji lze rozdělit na účetní hybridizaci, PCR amplifikaci, genové čipy, genové sekvenování, hmotnostní spektrometrii atd. V současné době se molekulární diagnostika široce používá v oblasti infekčních onemocnění, krevního screeningu, včasné diagnostiky, personalizované léčby, genetických onemocnění, prenatální diagnostiky, typizace tkání a dalších oborů.
4.2 Klasifikace
4.3 Tržní aplikace
Molekulární diagnostika se široce používá v infekčních onemocněních, krevním screeningu a dalších oblastech. Se zlepšením životní úrovně lidí bude růst povědomí a poptávka po molekulární diagnostice. Rozvoj lékařského a zdravotnického průmyslu se již neomezuje pouze na diagnostiku a léčbu, ale rozšiřuje se i na prevenci sexuální medicíny. S rozluštěním mapy lidských genů má molekulární diagnostika široké vyhlídky v individualizované léčbě a dokonce i ve velkém měřítku. Molekulární diagnostika je v budoucnu plná různých možností, ale musíme si být vědomi bubliny pečlivé diagnostiky a léčby.
Molekulární diagnostika jakožto špičková technologie významně přispěla k lékařské diagnostice. V současné době je hlavní aplikací molekulární diagnostiky v mé zemi detekce infekčních onemocnění, jako jsou HPV, HBV, HCV, HIV atd. Prenatální screeningové aplikace jsou také relativně vyspělé, jako například BGI, Berryho a Kang atd. Detekce volné DNA v periferní krvi plodu postupně nahradila techniku amniocentézy.
5. POCT
5.1 Definice a klasifikace
POCT označuje analytickou techniku, při které laici používají přenosné přístroje k rychlé analýze vzorků pacientů a dosažení lepších výsledků v blízkosti pacienta.
Vzhledem k velkým rozdílům v metodách testovacích platforem existuje mnoho metod pro unifikované testovací položky, je obtížné definovat referenční rozsah, je obtížné zaručit výsledek měření a odvětví nemá relevantní standardy kontroly kvality, takže po dlouhou dobu zůstane chaotické a rozptýlené. S odkazem na historii vývoje mezinárodního giganta POCT, společnosti Alere, je integrace fúzí a akvizic v rámci odvětví efektivním modelem rozvoje.
5.2 Běžně používané POCT vybavení
1. Rychlé otestování glukometru
2. Rychlý analyzátor krevních plynů
Čas zveřejnění: 23. ledna 2021